Návrat z dovolené někdy doprovází méně příjemná „památka“ v podobě průjmu, nevolnosti, zvracení nebo bolesti břicha. Obtíže se navíc nemusí projevit přímo v zahraničí, ale klidně až několik dnů po návratu. Většinou rychle odezní, některé příznaky však není radno podceňovat.
Důležité je, jak dlouho problémy trvají
Jednorázová nevolnost nebo řidší stolice po vydatném či nezvyklém jídle obvykle nemusí znamenat nic vážného. Trávení může reagovat na změnu jídelníčku, tučná jídla, větší množství alkoholu, nezvyklé suroviny nebo celkovou změnu stravovacích návyků.
Pokud jsou potíže mírné, během jednoho či dvou dnů ustupují a neobjevují se další příznaky, zpravidla pomůže odpočinek, dostatek tekutin a šetrnější jídelníček.
Větší pozornost si zaslouží průjem, který přetrvává několik dnů, je velmi intenzivní nebo se po počátečním zlepšení znovu objeví. Roli může hrát také destinace a způsob stravování během pobytu. Riziko střevních infekcí zvyšuje například pití vody z neověřených zdrojů, led v nápojích, syrové či nedostatečně tepelně upravené maso a mořské plody nebo ovoce a zelenina omyté závadnou vodou.
Některé bakteriální a parazitární infekce mají delší inkubační dobu, a proto se mohou naplno projevit až po návratu domů.
Při průjmu nestačí myslet pouze na vodu
Průjem a zvracení připravují tělo nejen o tekutiny, ale také o důležité minerální látky. Při výraznějších obtížích proto nemusí být ideální spoléhat pouze na čistou vodu. Pomoci mohou rehydratační roztoky obsahující vhodnou kombinaci vody, minerálů a cukrů.
Pít je vhodné pravidelně a po menších dávkách. To je důležité zejména při nevolnosti, kdy větší množství tekutiny vypité najednou může vyvolat další zvracení.
Mezi příznaky nedostatku tekutin patří silná žízeň, sucho v ústech, tmavá moč, méně časté močení, slabost, závratě nebo zrychlený tep. U starších lidí se může dehydratace projevit rovněž ospalostí, zmateností či nápadným zhoršením celkového stavu. V takové situaci už není vhodné spoléhat pouze na domácí léčbu.
Hladovění není řešením
Při střevních problémech není zpravidla potřeba několik dnů hladovět. Jakmile žaludek dovolí přijímat potravu, je možné začít menšími porcemi lehce stravitelných jídel.
Dobrou volbou mohou být například rýže, vařené brambory, pečivo, banány, vařená mrkev nebo netučný vývar. Pokud je organismus dobře snáší, lze postupně přidávat další potraviny a vracet se k běžnému jídelníčku.
Dočasně je naopak vhodné omezit alkohol, smažená a velmi tučná jídla, výrazně kořeněné pokrmy a velké množství sladkostí. Po prodělané střevní infekci mohou některým lidem krátkodobě způsobovat problémy také mléčné výrobky, protože schopnost trávit laktózu může být přechodně snížena.
Není však nutné dodržovat jednu univerzální přísnou dietu. Podstatnější je postupné zatěžování trávení a sledování toho, které potraviny tělo dobře toleruje.
Léky proti průjmu nejsou vhodné vždy
Přípravky zpomalující střevní činnost mohou v některých situacích krátkodobě pomoci, například pokud člověka čeká nezbytná cesta. Při horečce, krvi ve stolici nebo podezření na závažnější infekční průjem ale nemusí být jejich užívání vhodné a je lepší postup konzultovat s lékařem nebo lékárníkem.
Stejně tak není rozumné automaticky použít antibiotika, která zůstala doma z předchozí léčby. Na virové infekce neúčinkují a ani u bakteriálních střevních infekcí nejsou antibiotika vždy potřebná či vhodná. O jejich nasazení by měl rozhodnout lékař podle příčiny a průběhu onemocnění.
Krev ve stolici, horečka a silná bolest jsou varovné signály
Některé projevy už mohou signalizovat stav, který vyžaduje odborné vyšetření. Lékaře je vhodné vyhledat při vysoké nebo dlouhotrvající horečce, krvi či hlenu ve stolici, opakovaném zvracení, výrazné slabosti nebo příznacích dehydratace.
Pozornost zasluhuje rovněž silná nebo postupně se zhoršující bolest břicha. Zvláště varovná může být bolest soustředěná na jedno místo, výrazné křeče nebo napjaté břicho.
Vyšetření je namístě také tehdy, pokud se zdravotní stav během několika dnů nelepší, průjem přetrvává přibližně týden nebo déle, případně se problémy opakovaně vracejí.
Lékaři se vyplatí sdělit, kde jste dovolenou strávili, kdy jste se vrátili, co jste během pobytu jedli a pili a zda mají podobné obtíže také další účastníci cesty. Tyto informace mohou pomoci určit pravděpodobnou příčinu. V některých případech může být potřeba vyšetření krve nebo vzorku stolice.
Někteří cestovatelé by neměli s vyšetřením otálet
Opatrnější přístup je vhodný u malých dětí, seniorů, těhotných žen, lidí s oslabenou imunitou a osob s některými chronickými nemocemi, například onemocněním srdce či ledvin nebo diabetem. U těchto skupin může ztráta tekutin způsobit komplikace rychleji.
Většina běžných střevních problémů po dovolené během několika dnů odezní. Základem domácího režimu je pravidelné doplňování tekutin, postupný návrat k normálnímu stravování a sledování vývoje zdravotního stavu. Pokud se ale obtíže místo ústupu zhoršují nebo se objeví některý z varovných příznaků, není vhodné návštěvu lékaře zbytečně odkládat.
Zdroj/foto: Klára Procházková, MediClinic, AI
