Vysoko nad historickým centrem Vimperka stojí rozsáhlý zámecký areál, jehož minulost sahá až do 13. století. Někdejší strážní hrad chránil důležitou obchodní cestu, později se proměnil v reprezentativní sídlo. Dnes návštěvníkům vypráví nejen příběh šlechty, ale také celé Šumavy.
Hrad měl chránit důležitou obchodní cestu
Historie dnešního státního zámku Vimperk začíná kolem poloviny 13. století. Hrad byl pravděpodobně založen za vlády Přemysla Otakara II. jako strážní pevnost. Jeho poloha nebyla náhodná – měl chránit zemskou hranici a významnou obchodní trasu spojující Bavorsko s českým vnitrozemím, která se stala součástí systému Zlaté stezky.
Mezi první významné držitele patřili Janovicové, po nich se zde vystřídali další majitelé. Důležitou stopu zanechali Kaplířové ze Sulevic, kteří v 15. století reagovali na rozvoj palných zbraní modernizací opevnění. Tehdy vznikl také předsunutý Haselburg, dělostřelecká bašta, která pomáhala chránit přístup k hradu.
Z pevnosti se stalo reprezentativní sídlo
V 16. století se panství přes Malovce z Chýnova dostalo k Rožmberkům a postupně začala proměna středověkého hradu v pohodlnější zámek. Zásadní stavební kapitola však přišla na počátku 17. století za Novohradských z Kolovrat.
Volf Novohradský z Kolovrat, jeho manželka Judita ze Šternberka a jejich syn Jáchym stáli za rozsáhlými renesančními úpravami Horního zámku. Současně vznikl Dolní zámek s charakteristickým půdorysem ve tvaru písmene U. Areál se tak proměnil v reprezentativní šlechtické sídlo s hodnotnou uměleckou výzdobou. Nákladná přestavba však rod výrazně zadlužila.
Schwarzenbergové zde hospodařili dvě století
Po Eggenbercích získali Vimperk roku 1719 Schwarzenbergové, kteří jej vlastnili více než dvě století. V 18. století nechali některé části upravit v barokním duchu. Postupně však zámek ztrácel význam jako šlechtická rezidence a stále více sloužil jako centrum správy panství a hospodaření v okolních šumavských lesích.
Výraznou událostí byl požár 20. července 1857, který vznikl po úderu blesku a těžce poškodil většinu Horního zámku. Za první republiky Schwarzenbergové část areálu pronajímali československé armádě. Po druhé světové válce pak přešel majetek na základě takzvaného lex Schwarzenberg na stát.
Muzeum připomíná život na Šumavě
Novodobá historie památky nebyla jednoduchá. Od roku 1961 sídlilo v části areálu městské muzeum, zatímco nedostatečná údržba postupně zhoršovala technický stav budov. V roce 2010 byl zámek prohlášen národní kulturní památkou a roku 2015 jej převzal Národní památkový ústav, který zahájil rozsáhlou obnovu.
Významnou etapou bylo zpřístupnění obnoveného Horního zámku v roce 2021. Návštěvníci mohou poznávat jak středověkou minulost objektu, tak jeho renesanční období. Součástí areálu je rovněž Muzeum Vimperska, jehož expozice připomínají například místní knihtisk, sklářství, lov, šumavskou přírodu a proměny regionu ve 20. století.
Památka, která pomáhá pochopit Šumavu
Vimperk stojí za návštěvu právě díky spojení několika historických vrstev. Na jednom místě lze sledovat proměnu středověké pohraniční pevnosti v renesanční zámek a později správní centrum rozsáhlého panství. Dochované části navíc připomínají význam obchodních cest i hospodářského využívání šumavské krajiny.
Návštěvu zámku lze dobře spojit s procházkou historickým Vimperkem. Město si uchovalo části opevnění, staré domy i vazbu na někdejší Zlatou stezku. Zámek tak není pouze výraznou dominantou nad městem – představuje také jedno z míst, na kterých lze velmi názorně číst několik staletí historie Šumavy.
Zdroje/foto: Jitka Pokorná, zamek-vimperk.cz, npu.cz, AI
