Letní dovolená bývá symbolem odpočinku a načerpání nových sil. Řada lidí však vyráží na cestu ve chvíli, kdy už jsou psychicky i fyzicky na hraně svých možností. Místo okamžité relaxace tak první dny volna často provází únava, podrážděnost nebo dokonce nemoc.
Před odjezdem roste tlak i množství povinností
Období těsně před dovolenou patří pro mnoho zaměstnanců k nejvypjatějším částem roku. Je potřeba dokončit rozpracované úkoly, předat práci kolegům, vyřídit administrativu a zároveň zajistit vše kolem samotného odjezdu. Výsledkem je výrazný nárůst stresu během několika málo dnů.
Podle odborníků lidé často fungují s představou, že stačí vydržet ještě několik týdnů a pak si konečně odpočinou. Takový přístup ale vede k tomu, že dlouhodobě ignorují první příznaky vyčerpání. Horší spánek, únava, podrážděnost nebo problémy se soustředěním pak naplno propuknou až ve chvíli, kdy pracovní tempo konečně poleví.
Když se tělo uvolní, může přijít i nemoc
Mnozí lidé znají situaci, kdy onemocní právě na začátku dovolené nebo během prvních dnů volna. Tento jev není pouze náhodný. Odborná literatura jej označuje jako leisure sickness, tedy nemoc z volna.
Předpokládá se, že při dlouhodobém stresu organismus funguje v nepřetržité pohotovosti. Jakmile napětí náhle ustoupí, projeví se únava, kterou tělo dosud potlačovalo. Objevit se mohou bolesti hlavy, nachlazení, výrazná únava nebo další zdravotní obtíže.
Podobné potíže nejsou výjimečné. Dlouhodobý pracovní stres totiž podle mezinárodních průzkumů zažívá značná část zaměstnanců, a proto není překvapivé, že mnoho lidí přijíždí na dovolenou již ve stavu psychického přetížení.
Samotná dovolená dlouhodobé přetížení nevyřeší
Týden či dva volna mohou přinést úlevu, samy o sobě ale neodstraní příčiny dlouhodobého přetížení. Pokud se člověk po návratu vrátí ke stejnému pracovnímu tempu, nedostatku odpočinku a neustálému tlaku na výkon, bývá pozitivní efekt dovolené pouze krátkodobý.
Proto odborníci doporučují pečovat o vlastní energii průběžně během celého roku. Zásadní je kvalitní spánek, pravidelný pohyb, dostatek přestávek během dne i aktivity, které přinášejí radost a pomáhají psychicky regenerovat.
Stejně důležitý je také návrat z dovolené. Pokud člověk přiletí domů pozdě večer a hned následující ráno ho čeká plný pracovní program, organismus nemá prostor na plynulé přizpůsobení a stres se velmi rychle vrací.
Nepodceňujte první varovné signály
Psychické přetížení obvykle nepřichází ze dne na den. Začíná nenápadně dlouhodobou únavou, horším soustředěním, ztrátou motivace, podrážděností nebo problémy se spánkem. Mnoho lidí tyto projevy považuje za běžnou součást pracovního života a nevěnuje jim dostatečnou pozornost.
Varovným signálem bývá také omezení aktivit, které dříve přinášely energii – například sportu, koníčků nebo setkávání s přáteli. Pokud člověk nepociťuje úlevu ani po víkendu nebo po dovolené, může jít o známku hlubšího vyčerpání.
Pomoci může pravidelná sebereflexe. Odborníci doporučují každý den krátce zhodnotit, co energii ubíralo a co ji naopak doplnilo. Užitečné je také zamýšlet se nad automatickými myšlenkami typu „musím všechno zvládnout“ nebo „odpočinu si až později“ a postupně je nahrazovat realističtějším přístupem.
Stejně jako plánujeme pracovní schůzky, vyplatí se plánovat i odpočinek. Právě průběžná péče o vlastní psychickou pohodu a zdravé nastavení osobních hranic představují jednu z nejúčinnějších cest, jak předcházet dlouhodobému vyčerpání i syndromu vyhoření.
Zdroje:
- https://mindwell.cz/blog/dusevni-zdravi-uzkost-v-lete
- https://www.gallup.com/workplace/349484/state-of-the-global-workplace.aspx
