Žďár nad Sázavou, město obklopené přírodou i památkami, nabízí nejen krásy Českomoravské vrchoviny, ale i fascinující vhled do historie regionu. Vydejte se na poučnou procházku, která propojuje architekturu, kulturu a krajinu s příběhem Vysočiny.
Historické jádro města: svědek proměn staletí
Procházka po Žďáru nad Sázavou začíná nejlépe v historickém jádru města, které si i přes moderní zásahy uchovalo řadu původních rysů. První písemná zmínka o Žďáru pochází z roku 1293, a i když bylo město zpočátku jen malou osadou v těsné blízkosti kláštera, postupně se rozrůstalo v důležitou správní a obchodní oblast. Dnes zde najdeme řadu měšťanských domů s dochovanými barokními i klasicistními prvky, které svědčí o tehdejším hospodářském rozkvětu města. Dominantou centrální části je i kostel sv. Prokopa a Mariánské náměstí s půvabnou kašnou.
Jedním z nejvýznamnějších architektonických pokladů je však komplex bývalého cisterciáckého kláštera, který v roce 1252 založil blahoslavený Přibyslav. Pozdější přestavba v 18. století pod vedením architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichela vtiskla areálu zcela nový ráz. Tento jedinečný barokně gotický styl je dnes uznáván jako výjimečný příklad sakrální architektury v evropském kontextu.
Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého – památka UNESCO
Nelze navštívit Žďár nad Sázavou, aniž bychom zamířili na Zelenou horu, kde se majestátně tyčí poutní kostel sv. Jana Nepomuckého. Tento architektonický skvost zapsaný na seznam světového dědictví UNESCO je vrcholným dílem již zmíněného Santiniho. Kostel byl postaven na začátku 18. století v neobvyklém půdorysu, který symbolizuje pěticípou hvězdu – odkaz na pět hvězd, které se podle legendy objevily nad tělem sv. Jana Nepomuckého po jeho smrti.
Kostel není jen místem náboženského významu, ale i výjimečným dokladem propojení mystiky, geometrie a barokní estetiky. Každý detail nese symbolický význam a návštěva tohoto místa tak není pouze estetickým zážitkem, ale i intelektuální výzvou. Z vrcholu Zelené hory se navíc otevírá nádherný výhled do širokého okolí Vysočiny.
Klášter a zámek: centrum kultury i vzdělanosti
Bývalý klášter byl po zrušení cisterciáckého řádu za Josefa II. přeměněn na zámek, který v 19. století získala šlechtická rodina z Dietrichsteinů a později Colloredo-Mannsfeldů. Dnes zde sídlí Muzeum nové generace – moderní interaktivní expozice, která využívá multimediální technologie k vyprávění příběhů nejen o klášteře a městě, ale také o širších kulturních dějinách regionu.
Muzeum je koncipováno tak, aby oslovilo všechny věkové kategorie a zároveň reflektovalo filozofii propojení tradice a inovace. Návštěvníci se zde seznámí s každodenním životem mnichů, s vývojem architektury i se spirituálními hodnotami, které formovaly tvář Vysočiny.
K areálu patří také rozsáhlý park a umělý rybník Konvent, který vznikl jako součást vodohospodářského systému kláštera. Je ideálním místem pro odpočinek i kontemplaci.
Technické památky a průmyslové dědictví
Kromě církevních a šlechtických památek má Žďár nad Sázavou i bohatou průmyslovou historii. Od 19. století se zde rozvíjela výroba litiny, strojírenství a později i elektrotechnika. Město bylo rovněž důležitou železniční křižovatkou, což přispělo k jeho dalšímu rozvoji a industrializaci.
Příkladem technického dědictví je například tzv. „Žďárská železnice“ – úsek železniční tratě Havlíčkův Brod – Žďár – Tišnov, který byl otevřen v roce 1905 a stal se klíčovým spojením mezi Čechami a Moravou. Díky tomu se zde rozšířila jak osobní, tak nákladní doprava, a město začalo být významným logistickým centrem Vysočiny.
Dnes si návštěvníci mohou prohlédnout expozice zaměřené na místní průmysl v rámci Technického muzea nebo si připomenout historii železnice v železničním depu, kde se občas konají tematické výstavy a dny otevřených dveří.
Krajina a přírodní dědictví jako rámec historie
Procházka po Žďáru nad Sázavou by nebyla úplná bez vnímání krajiny, která město obklopuje. Žďár leží v CHKO Žďárské vrchy, což dává celému regionu nejen přírodní hodnotu, ale i estetický rámec historických proměn. Typické jsou zde rozsáhlé smrkové lesy, rybníky, louky a rašeliniště, které formují jedinečný charakter Vysočiny.
Mezi oblíbené výletní cíle patří Pilská nádrž, která slouží nejen jako rekreační zázemí, ale také jako významný prvek místního vodního systému. Naučná stezka kolem rybníka i lesní cesty v okolí Zelené hory nabízejí možnost propojení fyzické aktivity s poznáváním přírodních i kulturních hodnot.
Zvláštní zmínku si zaslouží i „barokní krajina“, která vznikla z iniciativy cisterciáků – jde o sofistikovaný systém cest, alejí a sakrálních objektů, který měl nejen estetickou a duchovní funkci, ale také praktický význam pro hospodaření a orientaci v krajině. Tento unikát můžete dodnes pozorovat v okolí města a zejména při procházce od zámku k poutnímu kostelu.
