Dlouho vnímáno jen jako horské útočiště pro lyžaře a milovníky levných nákupů, dnes Livigno píše nový příběh – gastronomický. Průvodce Michelin 2025 jej poprvé zahrnul díky dvěma výjimečným restauracím, které dokazují, že i v nadmořské výšce přes 1 800 metrů může vznikat špičková kuchyně.
Odlehlost jako výhoda: Jak izolace formovala chutě Livigna
Malebná horská obec Livigno leží vysoko v italských Alpách a ještě před několika dekádami byla téměř nepřístupná. Tvrdé zimy a neexistující silniční spojení způsobovaly, že se sem dalo dostat jen velmi obtížně, a právě tahle dlouhodobá izolace ovlivnila nejen způsob života místních, ale i jejich kulinářské návyky. Kuchyně tu vznikala z nutnosti – jednoduchá, výživná a maximálně využívající suroviny, které se daly získat v těžkých podmínkách.
Tradiční pokrmy jako pizzoccheri (pohankové nudle se zelím a sýrem) nebo smažené sýrové kuličky zvané sciatt tak nejsou výsledkem snahy o efektní prezentaci, ale odrazem praktické kuchyně, která sází na lokální produkty jako brambory, mléčné výrobky, sušené maso Bresaola z údolí Valtellina a proslulý sýr Bitto.
S příchodem nového tisíciletí a zlepšenou dopravní infrastrukturou se začalo město měnit. A s ním i kuchyně – zůstává věrná tradici, ale zároveň se otevírá novým inspiracím.
Začátek nové éry: Mattias Peri a jeho hvězda
Rok 2009 znamenal pro Livigno zásadní přelom – restaurace Chalet Mattias, vedená šéfkuchařem Mattiasem Perim, získala první michelinskou hvězdu v historii města. Jeho styl vaření, jenž dokázal skloubit respekt k tradičním recepturám s inovativní prezentací a lehkostí moderní kuchyně, inspiroval celou generaci místních kuchařů.
Ačkoli Mattias Peri předčasně zemřel v roce 2015, jeho filozofie, že i v horách může vznikat gastronomická kvalita světové úrovně, v Livignu žije dál. Jeho odkaz se dnes odráží ve stylu vaření, který ctí místní suroviny, ale nebojí se experimentovat.
Dva nové gastronomické skvosty: Livigno v Michelin Guide 2025
Aktuální vydání prestižního průvodce Michelin potvrzuje, že Livigno se zařadilo mezi kulinářsky významné destinace. Dvě nové restaurace – Téa del Kosmo a Stua Noa – byly oceněny za výjimečný přístup k vaření, každá svým osobitým způsobem.
Téa del Kosmo: Harmonie hor a čistých chutí
Restaurace Téa del Kosmo je skutečnou oázou klidu a elegance. Ukrývá se v rámci konceptu Kosmo Taste the Mountain, který spojuje udržitelnou filozofii s moderní horskou estetikou. Název „Téa“ znamená ve valtelínském nářečí „horská chata“ – a přesně tenhle dojem v interiéru i servisu dominuje.
Pod vedením šéfkuchaře Gabriela Silvestriho se zde servírují pokrmy, které se zrodily z inspirace filozofií tříhvězdičkového kuchaře Norberta Niederkoflera. Cílem není ohromovat luxusem nebo exotikou, ale zvýraznit to, co dává okolní příroda – s maximální úctou k sezonnosti, lokálnosti a ekologii.
Na talíři se objevují divoké byliny, zvěřina, alpský pstruh nebo sýry z vysokohorských pastvin. Pokrmy jako jemné ravioly plněné sýrem, marinovaná kořenová zelenina či omáčky obohacené horskými bylinkami nejsou okázalé, ale jejich chuťová intenzita je ohromující. Každý detail má své místo – nic zde není náhodné. Výsledek? Moderní alpská kuchyně očištěná od nánosů kýče, ale hluboce zakořeněná v místním prostředí.
Stua Noa: Odvaha, kreativita a alpský punk
Na opačném konci gastronomického spektra stojí Stua Noa, restaurace, která vsází na překvapení a kreativní zvraty. Ukrytá v hotelu Concordia, ve dvou stylových dřevěných místnostech propojujících alpskou útulnost s moderním designem, nabízí nevšední zážitky pod taktovkou šéfkuchaře Andrease Fugnanesiho.
Fugnanesi vnáší do kuchyně Livigna nový vítr – kombinuje místní suroviny se světovými technikami a především originálním přístupem. Jeho kuchyně připomíná horskou túru, kde známé cesty vedou k nečekaným objevům. Fermentovaná pohanka, polenta s tóny misa, nebo jelení maso doplněné citrusovou emulzí – to vše tvoří menu, které je nejen chuťově, ale i vizuálně poutavé.
Podávání pokrmů odráží alpskou krajinu – drsnou, ale harmonickou. Každý talíř vypráví příběh a propojuje tradici s inovací. Fugnanesiho styl je důkazem, že odvaha v kuchyni se vyplácí, a že Livigno má co nabídnout i těm nejnáročnějším gurmánům.
Livigno dnes: Místo, kde se lyžuje i skvěle jí
Zatímco dříve bylo Livigno známé hlavně pro své sjezdovky a status bezcelní zóny, dnes se město stává symbolem nové kulinářské vlny. Místní kuchaři dokazují, že kvalitní gastronomie nemusí vznikat jen ve velkých městech – naopak, někdy právě prostředí hor dává jídlu jedinečný charakter.
Livigno se tak transformovalo z tradiční lyžařské destinace na kulturně-gastronomické centrum, které nabízí zážitky srovnatelné s nejlepšími restauracemi v Miláně nebo Bologni. A přitom si zachovává to nejdůležitější – autenticitu, vztah k přírodě a hluboký respekt k surovinám.
Tahle proměna není výsledkem módního trendu, ale postupného a poctivého vývoje. Livigno dnes ukazuje, že kvalitní kuchyně vzniká tam, kde se jí věnuje pozornost – od pole až po talíř.
