Plánujete cestu autem do zahraničí a narazili jste na pojem ekologická známka? Není to další typ dálniční známky, jde o známku potřebnou pro vjezd do oblastí, které se snaží omezit škodliviny z automobilového provozu. Ovšem stejně jako dálniční známky, i ty ekologické potřebujete do každé země zvlášť.
Pravděpodobně jste už někdy viděli zelenou německou Umweltplakette, Francie má zase vlastní systém barevných známek Crit’Air. Pokud tedy během dovolené budete projíždět několik států, je potřeba ověřit pravidla pro každou zemi zvlášť. Samotná skutečnost, že máte na čelním skle nějakou ekologickou plaketu, ještě neznamená, že splňujete podmínky v další zemi. A aby toho nebylo málo, někdy se podmínky liší i v rámci jedné země.
Podle čeho se známka určuje?
Jaká ekologická známka auto ozdobí, si nevybíráte. Zařazení vozidla do příslušné třídy vychází z jeho technických parametrů. Roli hrají druh paliva, emisní norma, datum první registrace i typ vozidla.
V Německu se například při zařazení do emisní skupiny vychází z údajů uvedených v dokladech k vozidlu. Většina současných německých Umweltzonen vyžaduje zelenou plaketu. Povinnost se přitom týká i vozidel registrovaných v zahraničí.
Ve Francii mají systém Crit’Air, který vozidla rozděluje do šesti kategorií. O kategorii rozhoduje druh vozidla, palivo, emisní norma a datum první registrace. Starší vozidla se do některých zón nemohou dostat. Na značce při vjezdu do zóny bývá uvedené, které kategorie mají vjezd dovnitř povolen.
Speciality v Rakousku a Itálii
Budete-li hledat LEZ města Evropa, narazíte hlavně na seznam těch německých, francouzských a belgických. V Německu a Francii fungují podobná pravidla, potřebujete plaketu na čelním skle. V Belgii není potřeba mít na skle nic fyzicky, stačí se zaregistrovat online. Pak jsou tu ale ještě Rakousko a Itálie, jež mají svá speciální pravidla.
V Rakousku se ekologická omezení týkají především nákladních vozidel. U osobního automobilu tedy ekologickou plaketu nepotřebujete. Zato byste si měli dávat pozor na dálnicích, kde se setkáte s jiným typem ekologického opatření, tzv. IG-L, tedy úsekovým omezením rychlosti za účelem snížení emisí z dopravy. Za porušení snížené rychlosti v IG-L zónách hrozí vysoké pokuty. Že takovou zónou projíždíte, poznáte z dálničního značení.
Další zvláštnost vás čeká v Itálii. Nízkoemisní zóny Evropa jsou jedna věc, ale druhou věcí jsou tzv. ZTL zóny. Ty nejsou založené jenom na emisích, mohou omezovat vjezd i vozidlům, která jsou z hlediska emisí bez problémů (třeba elektromobilům). Do ZTL zón může být vjezd úplně zakázán například v určitých časových úsecích. A věřte nebo ne, v takové zóně můžete mít ubytování. Hotely se častokrát nachází v historických centrech, kam bývá vjezd autům znemožněn. Proto je tak dobré si všechna omezení prostudovat raději s předstihem, abyste pak nebyli překvapení, až na místo dorazíte.
Co si tedy před cestou autem po Evropě připravit?
Zkontrolujte emisní normu svého vozu, datum první registrace a typ paliva. Poté zjistěte, zda se na plánovanou trasu vztahuje nějaká nízkoemisní zóna nebo jiné omezení vjezdu. Nespoléhejte na to, co platilo loni, pravidla se totiž mohou měnit. Například ve Francii se systém v posledních letech rozšiřoval a jednotlivá města postupně upravují podmínky pro starší automobily. Aktuální informace je vhodné kontrolovat před cestou, a rozhodně ne podle několik let starého článku či staré zkušenosti známého.
Aktuální informace a také možnost pořídit si ekologické známky najdete například na webu Ekologická známka (působí mezinárodně pod značkou EnvironmentalBadge). S pečlivým plánováním předem bude vaše cesta autem po Evropě bezproblémová.
