Sydney si většina cestovatelů spojí s budovou opery, monumentálním mostem přes přístav a plážemi plnými surfařů. Za současnou tváří australské metropole se však skrývá pozoruhodný příběh. Město vyrostlo z britské trestanecké kolonie a během dvou století se proměnilo k nepoznání.
Historie Sydney nezačala příchodem Britů
Za počátek evropského Sydney se obvykle považuje rok 1788, kdy do Port Jackson připlula První flotila vedená Arthurem Phillipem. Jedenáct britských lodí přivezlo trestance, vojáky i úředníky a u Sydney Cove vznikla kolonie, která se stala základem dnešního města.
Příběh tohoto místa je ale mnohem starší. Oblast dnešního Sydney obývali domorodí Austrálci dávno před příchodem Evropanů. Původními obyvateli území centrálního Sydney jsou Gadigalové, jeden z klanů spojovaných s národem Eora. Jejich území zahrnovalo část jižního pobřeží dnešního Sydney Harbour.
Příchod Britů proto nebyl založením osídlení na prázdném území, ale začátkem zásadní proměny místa, které již mělo své obyvatele, kulturu a historii.
Z trestanecké kolonie vyrostlo skutečné město
První desetiletí evropského Sydney měla k dnešní kosmopolitní metropoli daleko. Osada byla spravována britskými guvernéry a značnou část jejího obyvatelstva tvořili trestanci. Postupně však přibývali svobodní osadníci, rozvíjel se obchod a měnila se také politická správa.
V roce 1842 bylo Sydney oficiálně začleněno jako město. Tehdejší realita přitom nebyla nijak reprezentativní – podle historie městské správy šlo stále o místo s prašnými a špatně osvětlenými ulicemi, nedostatečnou hygienou a chybějící moderní infrastrukturou.
Právě rychlost pozdější proměny je na Sydney fascinující. Z okrajové koloniální osady se během dalších desetiletí stalo hospodářské a obchodní centrum, jehož význam výrazně přesáhl hranice Nového Jižního Walesu.
Harbour Bridge změnil podobu přístavu
Dnes si panorama Sydney bez obrovského ocelového oblouku dokážeme představit jen těžko. Sydney Harbour Bridge byl otevřen 19. března 1932 a vytvořil zásadní dopravní spojení mezi severní a jižní stranou přístavu.
Stavba navíc probíhala v období, které zasáhla světová hospodářská krize. Projekt poskytoval pracovní místa a získal přezdívku „Iron Lung“ – železné plíce. Práce na projektu začaly v roce 1923 a most se podařilo dokončit za méně než devět let.
Při slavnostním otevření se podle State Library of New South Wales do oslav zapojilo až milion lidí, zatímco celé Sydney tehdy mělo jen něco přes 1,2 milionu obyvatel.
Opera je mladší, než může působit
Druhý symbol města vznikl překvapivě pozdě. Sydney Opera House byla slavnostně otevřena až v roce 1973. Její podobu navrhl dánský architekt Jørn Utzon, který zvítězil v mezinárodní architektonické soutěži vypsané v 50. letech.
Charakteristické střešní konstrukce připomínající plachty či mušle se postupně staly nejen symbolem Sydney, ale také celé Austrálie. Stavba byla průlomová z hlediska architektury i konstrukčního řešení a od roku 2007 je zapsána na seznamu světového dědictví UNESCO.
Sydney není jen městem mrakodrapů
Jednou z jeho zvláštností je propojení velkoměstského života s oceánem. Z centra není daleko k pobřeží a mezi nejslavnější místa patří Bondi Beach, která se stala symbolem australské plážové a surfařské kultury.
Bondi má zároveň významnou historii vodního záchranářství. Místní Bondi Surf Bathers‘ Life Saving Club vznikl v roce 1907 a patří k nejstarším organizacím svého druhu.
Právě kontrasty dělají Sydney tak zajímavým. Koloniální minulost, domorodá historie, moderní architektura, rušné centrum i oceánské pláže zde nejsou oddělenými světy. Společně vytvářejí město, jehož současná podoba je výsledkem více než dvou století dramatických změn – a historie tohoto místa sahá ještě mnohem dál.
Zdroj/foto: cityofsydney.nsw.gov.au, unesco.org
